Náměstek boleslavského primátora Jan Smutný nejen o primární prevenci
Náměstek mladoboleslavského primátora Mgr. Jan Smutný. Foto: Ondřej Urbanec
25.06.2010 Náměstek primátora Statutárního města Mladá Boleslav a nyní i poslanec parlamentu Mgr. Jan Smutný se v rámci práce ve vedení města zabývá také prevencí rizikového chování včetně protidrogové problematiky. Neziskové organizace, které se protidrogovou prevencí zabývají, v Mladé Boleslavi reprezentuje občanské sdružení Semiramis. Kromě práce s problémovými uživateli drog se v Dlouhodobých programech primární prevence zaměřuje na práci s žáky druhých stupňů základních škol, právě s cílem předcházet rizikovému chování. Jan Smutný nedávno navštívil část programu Centra primární prevence Semiramis o.s. na 3. základní škole v Mladé Boleslavi.
Jaký byl důvod vaší návštěvy v programu Centra primární prevencena 3. základní škole?
Důvodem bylo, že v bezpečnostní komisi města vzešly nějaké požadavky na projednání činnosti občanského sdružení Semiramis, a to především z pohledu prevence na základních školách. Protože jsem profesí učitel a ředitel základní školy, je mi blízká hospitace v hodinách a v mé gesci je prevence nežádoucích jevů ve městě. Bezpečnostní komisi jsem tedy přednesl návrh, že bych se šel podívat do takové hodiny na tu vyloženě odbornou pedagogickou činnost.
Jaký byl výstup z této akce?
Nejprve jsem byl pozván do sídla občanského sdružení Semiramis. Tam jsem byl velice mile překvapen, jak je vše zdokladováno, jak jsou vytvořeny databáze, aby se mohlo při nějakém přerušení programu, když onemocní někdo z lektorů, který už má pro konkrétní ročník připravený systém, program a techniky, začít navazovat na jeho práci. To jsem si říkal, zrovna z toho bychom si v mladoboleslavském školství mohli vzít příklad.
A samotná práce s dětmi?
V hodině jsem byl opět mile překvapen. Byla vidět návaznost, spolupráce i to, že komunikace s dětmi v dnes ještě stále netypickém sezení v kroužku nebo možnost říkat si jménem s přítomným pedagogem mají své výsledky. Opravdu jsem tu práci jako pedagog velice ocenil, a to i ve zprávě pro bezpečnostní komisi. Jak jsem se dozvěděl, někteří členové komise si vyžádali možnost také tu hodinu navštívit. Jsem rád, že to uvidí.
Jak tedy hodnotíte tuto formu primární prevence na školách?
Pedagog je v neustálém každodenním kontaktu s dětmi deset měsíců v roce, a to podstatnou část dne. Když tedy přijde někdo jiný a dokáže zaujmout děti formou a technikou, které jsem viděl, tak bych tyto způsoby primární prevence doporučoval. Vstup občanského sdružení tohoto typu do škol tím pádem podporuji. Nemělo by to být často, ale je to zpříjemnění a přináší jiný názor dospělého člověka, který přijde do školy a říká dětem to, co se vlastně v rámci vzdělávacích programů musí prolínat v ostatních předmětech, ale takhle to dostávají od někoho, kdo pracuje ještě s jinými skupinami a může použít poznatky z praxe a dětem je předat. Jde samozřejmě o to, aby měl lektor kromě akreditace a potřebných technik i určitý cit pro dítě, z kterého pramení důvěra, aby to celé fungovalo.
Občanské sdružení Semiramis v Mladé Boleslavi kromě primární prevence pracuje i s uživateli drog. Jak vidíte spolupráci mezi ním a městem?
Stále ještě není vyjasněná spolupráce – město, městská policie a Semiramis. S tím jsou spojeny velké otazníky, protože městský strážník je v terénu stále a můžu říct, že v kontaktu s problémem použitých stříkaček a jiných věcí, které ve městě vadí, je častěji. Teď jde o to, že k likvidaci stříkaček jsou určitá pravidla. S nimi sice Semiramis umí zacházet, ale komunikace s městskou policií, což se nepodařilo konkrétně mně za toto volební období, by měla být užší a s lepšími vztahy. Takže to za Město Mladá Boleslav.
Jak se i jako poslanec parlamentu díváte na státní politiku financování sociálních služeb? Téměř všichni jejich provozovatelé si stěžují, že dostávají stále méně dotačních peněz…
Tady vidím velký úkol a vyřešit ho nebude lehké. Udělat odbornou „inventuru“ těchto služeb. Určit, které jsou skutečně potřebné a pro potřebné a které jsou s takovou širokou působností. Třeba naprosto zbytečně v tuto chvíli suplují činnost někoho jiného - když jsme byli u toho tématu - tak školy. Anebo zase toho konkrétního občanského sdružení, sociální služby, která už pracuje, má v tom profesní zkušenosti a může jít dál, má na to kapacitu nebo získá kapacitu. Pak z této „inventury“ vyjde možná i služba, která je nadbytečná. Takže skutečně je třeba zacílit to na potřebné a na ty, kteří mají dlouhodobé reference a úzce pracují s určitými skupinami. S těmi pak spolupracovat a ty je samozřejmě také nutné financovat nebo spolufinancovat.
Jaké má Mladá Boleslav, co se financování a podpory sociálních služeb týče, zkušenosti v oblasti spolupráce se Středočeským krajem?
V této oblasti mě zamrzelo, že kraj se v tomto volebním období zřekl určité garance, kterou mohl právě Semiramisu dát, když se objevila možnost nákupu nemovitosti, kde občanské sdružení pracuje. Působnost sdružení ve Středočeském kraji je přitom ve více městech, nejde jen o Mladou Boleslav. Takže zrovna třeba tam vidím problém spolupráce. Co se týká dalších služeb, tak to zatím považuji za negativní. Podle mě se dělají kroky, které směřují proti sociální péči.
Děkuji za rozhovor.
Autor: Ondřej Urbanec, Semiramis o.s.
